V tomto článku se s Vámi podělím o zkušenosti z montáže elektroinstalace kolejiště.

Od začátku jeho výstavby jsem plánoval řízení a ovládání přes PC. První pokusné jízdy po pokládce kolejiva byli samozřejmě přes provizorní zapojení několika drátky. Jezdil jsem trafem FZ1. Výhybky jsem neměl zapojené. Výhodou Peco vexlí je, že drží polohu i bez namontovaného přestavníku. Po ukojení počáteční potřeby si zajezdit  jsem provizorní smotky drátů odstranil a začal budovat definitivní rozvod.

Mozkem celého řízení je digitální centrála se zesilovačem Lenz LZV 100

Napájení trakce je rozděleno na 2 okruhy. První okruh ( napájený centrálou LZV 100)  je stanice Otrokovice a vedlejší trať s koncovým nádražím Vizovice. Druhý okruh je skryté nádraží a celá dvojkolejná trať. Tento okruh je napájen zesilovačem Lenz LV 102,který je řízený výše uvedeným LZV 100. LZV 100 i LV 102 Jsou „živeny“ samostatnými trafáky o výkonu á 5,5 A. Pod kolejištěm jsou rozvedeny hlavní kabely,ze kterých jsou pak místně napájeny ostatní zařízení ( společné vedení výhybek, společné „pól“ K, napájení kolejiva,aj)  Tyto hlavní kabely tvoří 4 páry vodičů. První pár je pro „trakci“ a přenos povelů z centály pro periferie. Označují se J,K. Na kolejišti je mám červené a modré. Další pár je 16 V pro napájení napájení výhybek. Je možné je napájet i z vodičů J,K, ale tím se zbytečně zatěžují.Proto jsem raději volil samostatný okruh. Na kolejišti vodiče červený a zelený.Třetí pár je zpětný ohlas příslušenství R,S.Po těcho vodičích putují do centrály informace o poloze přestavníku výhybek,obsazení úseků a jiné informace. Tyto vodiče mají u mě barvu hnědou a zelenou. Poslední,čtvrtý pár, je opět 16 V  a to pro napájení příslušenství. Je napájeno samostatným trafem 2,5 A a bude složit pro návěstidla,osvětlení domků,nástupišť aj.

Nejprve jsem tedy natahal tyto kabely a to pro každý napájecí okruh zvlášť. Poté jsem začal zapojovat společný pól trakce – vodič označený jako K. Postupně jsem ho všude připájel k nepřerušené – společné kolejnici.

Druhý pól trakce – J, jsem nikde na koleje přímo nepřipojil.

Kolejiště mám přerušením druhé kolejnice rozděleno na 113 úseků. Napájení těchto úseků je přes  moduly, ve kterých je integrováno zařízení, označované Lenzem jako KO LB 101 a LB 050. Ke každému z těchto modulů je přivedeno J,K. Jeden modul je pro napájení 8 úseků. Celkem mám 15 takových modulů pro napájení trakce. Také z něj putují informace o obsazení úseků do Lenz dekodéru zpětného hlášení LR 101.Ty jsou pak připojeny na vodiče zpětných vyzeb R,S.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat mému dodavateli a rádci v problematice DCC. Mám od něj dekodéry výhybek,dekodéry trakce, ovladače smyček a v budoucnu přibudou i dekodéry návěstidel. Všechny tyto jím vyrobené komponenty jsou spolehlivou a cenově velmi výhodnou náhradou originál Lenz produktů.

Ovládáná výhybek:

Jak jsem již psal výše,pro jejich napájení používám samostatný rozvod 16 V. Jeden společný vodič je přímo připojen na přestavníky výhybek.  Do dekodéru výhybek je přivedeno J,K a 16 V .Každý dekodér ovládá 4 výhybky. Dekodéry mám vždy pod zhlavím ve skupině.

Fotografie k tomuto tématu najdete v galerii pod názvem elektroinstalace DCC I. Tímto základním popisem montáže elektroinstalace se zatím loučím. V dalším článku budu popisovat zapojení PC do řízení kolejiště.

Do fotogalerie jsem vložil dalších 29 snímků z výstavby skrytého nádraží.

Radim

Jak jsem avizoval v minulém článku, popíši vám nyní stavbu skrytého nádraží.

Nádraží je umístěno  25 cm pod hlavním nádražím – stanicí Otrokovice. Je provedeno z hranolků 5/5 na které je připevněna překližka tl.10 mm.Celé skryté nádraží je 60 cm široké a 450 cm dlouhé. Vlaky do něj vjíždějí z pravé strany dlouhým klesáním přes celou zadní část kolejiště. Zleva se do něj sjíždí přes „tobogán“. Klesání / stoupání nikde na kolejišti nepřesahuje 4 cm / 1 m délky. V obloucích je ještě méně. Skryté nádraží má 10 kolejí a na každé jeho straně bude možný výjezd do smyčky pro otočení vlaku. Při výjezdu ze smyčky bude možné  s vlakem přejet “ křížem“ do správného směru. Podle původního návrhu bylo možno jet s otočeným vlakem na kteroukoli kolej skrytého náraží. Protože mi však díky tomuto řešení vycházela délka nejkratších kolejí jen 2,7 metrů udělal jsem změnu a dvě poslední výhybky na levé straně jsem posunul ještě před prvního angličana ve směru jízdy. Tím se mi podstatně prodloužili 2 krajní koleje na každé straně skryťáku. Tímto řešením jsem ovšem přišel o výše popsanou možnost výjezdu ze smyčky na libovolnou kolej – na krajní 2 koleje se nedostanu. Ale nepovažuji to za žádnou  tragedii, nebo provozní komplikaci. Všechny vlaky stejně ve smyčkách otáčet nebudu. Obě strany skryťáku jsou stejné, jen zrcadlově otočené. Délka každého zhlaví je 105 cm, první a druhá kolej mají délku 380 cm, ostatní koleje nejsou kratší než 330 cm. Možná si říkáte, proč tak dlouhé koleje, ale vycházel jsem z toho, aby to co vejde na první a druhou kolej ve stanici Otrokovice vešlo kamkoli do skrytého. Abych nemusel přemýšlet, který vlak se mi kam vejde. Kolejivo je opět použito Peco Code 100. Každé zhlaví má 10 výhybek, 2 angličany a další 2 výhybky –  spojky pro přejezd do opačného směru budou v na každé straně před skrytým nádražím. Takto jsem ušetřil na každé straně 40 cm místa. Ve fotogalerii můžete vidět postup výstavby. Nejprve demontáž provizorních dvou kolejí, vyměřování a postupnou pokládku výhybek a definitivních kolejí. Na záběrech uvidíte jak původní  provedení zhlaví,tak i po úpravě. V dalších příspěvcích budu popisovat montáž elektroinstalace. Zvolil jsem digitální ovládání, řízené programem přes PC.

První album fotografií prezentuje vyměřování a pokládku kolejiva ve stanici Otrokovice.Snažil jsem se zachovat schema podle skutečnosti, ale jisté kompromisy jsou nutné 🙂   Myslím ale, že kdo tuto stanici zná, pozná ji i na mém modelu.