Elektroinstalace DCC II – zapojení skrytého nádraží

Elektroinstalace DCC II –  zapojení skrytého nádraží  

 Dnes jsem pro Vás připravil příspěvek, ve kterém popíši postup při zapojování elektroinstalace skrytého nádraží na mém kolejišti.

  Všechny koleje a výhybky skrytého nádraží jsou již položeny, jednotlivé koleje jsou přerušením „J“ kolejnice rozděleny na tři samostatně napájené a detekované úseky přes RL 101 Lenz. Pod výhybkami jsou vyvrtány otvory pro prostrčení jehly přestavníku.  Skryté nádraží jsem pro snadnější montáž elektroinstalace postavil „na bok“. Byla to celkem fuška, sundat jej z kolejiště a postavit.

 Nejprve jsem osadil moduly pro napájení a detekci kolejových úseků a dekodéry výhybek příslušného zhlaví.  

 Dalším krokem bylo osazení, přezkoušení funkčnosti a tichého chodu přestavníků výhybek.Podrobněji jsem se tomuto tématu věnoval v samostatném příspěvku.

 Poté jsem natahal a propojil hlavní kabely od svorkovnice. Zelený vodič pro 16 V napájení dekodéru, červený pro společný pól přestavníků a modrý.Ten je „K“ pól kolejnic.

 Následovalo propojení „K“ pólu na společnou kolejnici, na všechna místa,kde je kolej přerušena,např. za srdcovkou výhybek.

 Poté jsem provedl společné vedení pro přestavníky výhybek. Jsou svedeny a přiletovány k „rozvodnici“.Tu jsem vytvořil z pásku kuprexitu o rozměrech cca.7 x 1 cm a vyvrtal do ní spoustu děr.Těmito otvory jsem protáhl odizolované vodiče,ohnul je a následně všechny najedou připájel ke kuprexitu.Rozvodnice je samozřejmě podložena tak, aby šli vodiče ze spod prostrčit.

 Pak následovalo natažení vodičů od dekodérů výhybek k patřičným přestavníkům.Vždy po připojení páru kabelů jsem provedl funkční zkoušku a rovnou na schématu nádraží zaznamenal adresu výhybky.Tyto použité dekodéry jsem již měl naprogramovány na pevné adresy.Po připojení výhybek a jejich odzkoušení jsem všechny přestavníky, svorkovnice a DCC komponenty popsal a vodiče svázal stahovací páskou.

 Poté jsem připájel vodiče k srdcovkám výhybek. Budou sloužit k napájení srdcovky,podle polohy přestavníku.

 Ke svorkovnicím č. 1 a 2 jsem připojil vodiče od dekodérů k výhybkám, které budou osazeny na hlavním rámu kolejiště, ale patří ke skrytému nádraží. Jsou to kolejové křížení z obou stran skrytého nádraží a pak výhybky ve smyčkách.

 Poslední operací bylo osazení a připojení RL 101 k detekci a hlášení obsazení jednotlivých úseků.   

               

                            

 

Elektroinstalace – DCC I

V tomto článku se s Vámi podělím o zkušenosti z montáže elektroinstalace kolejiště.

Od začátku jeho výstavby jsem plánoval řízení a ovládání přes PC. První pokusné jízdy po pokládce kolejiva byli samozřejmě přes provizorní zapojení několika drátky. Jezdil jsem trafem FZ1. Výhybky jsem neměl zapojené. Výhodou Peco vexlí je, že drží polohu i bez namontovaného přestavníku. Po ukojení počáteční potřeby si zajezdit  jsem provizorní smotky drátů odstranil a začal budovat definitivní rozvod.

Mozkem celého řízení je digitální centrála se zesilovačem Lenz LZV 100

Napájení trakce je rozděleno na 2 okruhy. První okruh ( napájený centrálou LZV 100)  je stanice Otrokovice a vedlejší trať s koncovým nádražím Vizovice. Druhý okruh je skryté nádraží a celá dvojkolejná trať. Tento okruh je napájen zesilovačem Lenz LV 102,který je řízený výše uvedeným LZV 100. LZV 100 i LV 102 Jsou „živeny“ samostatnými trafáky o výkonu á 5,5 A. Pod kolejištěm jsou rozvedeny hlavní kabely,ze kterých jsou pak místně napájeny ostatní zařízení ( společné vedení výhybek, společné „pól“ K, napájení kolejiva,aj)  Tyto hlavní kabely tvoří 4 páry vodičů. První pár je pro „trakci“ a přenos povelů z centály pro periferie. Označují se J,K. Na kolejišti je mám červené a modré. Další pár je 16 V pro napájení napájení výhybek. Je možné je napájet i z vodičů J,K, ale tím se zbytečně zatěžují.Proto jsem raději volil samostatný okruh. Na kolejišti vodiče červený a zelený.Třetí pár je zpětný ohlas příslušenství R,S.Po těcho vodičích putují do centrály informace o poloze přestavníku výhybek,obsazení úseků a jiné informace. Tyto vodiče mají u mě barvu hnědou a zelenou. Poslední,čtvrtý pár, je opět 16 V  a to pro napájení příslušenství. Je napájeno samostatným trafem 2,5 A a bude složit pro návěstidla,osvětlení domků,nástupišť aj.

Nejprve jsem tedy natahal tyto kabely a to pro každý napájecí okruh zvlášť. Poté jsem začal zapojovat společný pól trakce – vodič označený jako K. Postupně jsem ho všude připájel k nepřerušené – společné kolejnici.

Druhý pól trakce – J, jsem nikde na koleje přímo nepřipojil.

Kolejiště mám přerušením druhé kolejnice rozděleno na 113 úseků. Napájení těchto úseků je přes  moduly, ve kterých je integrováno zařízení, označované Lenzem jako KO LB 101 a LB 050. Ke každému z těchto modulů je přivedeno J,K. Jeden modul je pro napájení 8 úseků. Celkem mám 15 takových modulů pro napájení trakce. Také z něj putují informace o obsazení úseků do Lenz dekodéru zpětného hlášení LR 101.Ty jsou pak připojeny na vodiče zpětných vyzeb R,S.

Na tomto místě bych chtěl poděkovat mému dodavateli a rádci v problematice DCC. Mám od něj dekodéry výhybek,dekodéry trakce, ovladače smyček a v budoucnu přibudou i dekodéry návěstidel. Všechny tyto jím vyrobené komponenty jsou spolehlivou a cenově velmi výhodnou náhradou originál Lenz produktů.

Ovládáná výhybek:

Jak jsem již psal výše,pro jejich napájení používám samostatný rozvod 16 V. Jeden společný vodič je přímo připojen na přestavníky výhybek.  Do dekodéru výhybek je přivedeno J,K a 16 V .Každý dekodér ovládá 4 výhybky. Dekodéry mám vždy pod zhlavím ve skupině.

Fotografie k tomuto tématu najdete v galerii pod názvem elektroinstalace DCC I. Tímto základním popisem montáže elektroinstalace se zatím loučím. V dalším článku budu popisovat zapojení PC do řízení kolejiště.